Re: Opět křebíček na hlavičku!

Omlouvám se, jestli jsem se Vás dotkla svým srovnáním. Na léta strávená v oddíle vzpomínám moc ráda a mé srovnání bylo částečně v nadsázce, byť si za ním stojím. Konkrétně se jedná o úctu k řádu a autoritám, přísná hierarchie, výchová k sebezapírání, pořádku a cílevědomosti. Samo o sobě to nejsou úplně špatné hodnoty, ale všechno dohromady mi prostě příjde trochu moc. Jak si s tím který oddílový vedoucí tým /či jedna vůdčí osobnost/ poradí je velmi různé a podle toho také ty oddíly různě vypadají.
Napsala jste: "srovnání Pionýra s Hilerjugend sedí, protože jde v obou případech o organizace, které spadaly pod "vedoucí stranu" totalitního systému..." To by ovšem znamenalo, že dnes pionýr neexistuje, což je vlastně pravda. Pionýr neexistuje, ty organizace se tak jen jmenují.
Nenapsala jsem, že na skauting kašlu ani, že neumějí získat děti, mnoho skautských oddílů přežilo porevoluční krizi a přestože je dnes pro děti tolik možností co dělat, fungují dále a mnohé velmi dobře. Ještě jednou opakuji, že má /destiletá/ zkušenost byla v zásadě dobrá a rozhodně bych ji neměnila. To ale přeci nic nemění na tom, že některé hodnoty skautingu a to co z nich může vyplývat, když jsou brány příliš vážně, mohou být nebezpečné.
A také jedna věc je vztah jednotky k okolí a druhá je fungování jednotky samotné. Na stejném principu by nebylo možné kriticky pohlížet na sekty, protože jsou v nich všichni dobrovolně.
Abych nebyla špatně interpretována: nesrovnávám skauting se sektou, jedná se pouze o analogii v naší diskuzi.

Srovnání skautingu, byť sebehloupějšího s Hitlerjugend nesedí: Ani v dobách první republiky, ani dnes do něj nikdo nemusí a nemusel. Jak tu napsala řada lidí, máš a měla jsi volbu. A jak jsi napsala, kašleš jim na něj, a to je úplně v pořádku.
Ale nesrovnavej, prosím Tě, věci nesrovnatelné, jen abys někoho naštvala.
Perličkou v těchto souvislostech je už jen to, že za "panování" obou výše zmíněných organisací byl skauting považován za státu nebezpečnou organisaci a jeho vedoucí končili v lágrech.
Pokud dnes neumějí získat děti(ale nevydávala bych svou zkušenost za všeobecnou) nikdo k nim chodit nebude a tím to skončí. V Čechách dnes pracuje víc než stovka různorodých děských organisací, takže asi každý může vybrat... Věra S.