Re: Opět křebíček na hlavičku!

Nemuseli být všichni pionýři, chodila jsem do oddílu, který byl turistický a věděly jsme, že jsme bývalé skautky a že jimi zase budeme. Jen jsme nevěděly, jak to bude hrozné. Za socializmu /tedy už toho softsocializmu v osmdesátých letech/ se nás nijaká ideologie netýkala. Po 89 jsme se vrátily ke skautingu. Nad hroby jsme sice neplakaly, neb naše vedoucí byly rozumné, ale jezdily nám na tábor kontroly z řad old-skautů a byl konec svobody. Lidé, kteří celý život litovali, že nemohou být skauty se to najednou všechno snažili dohnat. Nejvíce pak lpěním na skautských tradicích, které jsou mnohdy málo skousnutelné. S odstupem si říkám, že skauting má cosi společného s níže zmiňovanými Hitlerjugend. Abych byla spravedlivá, příjde mi na skautingu mnoho věcí dobrých. např. to, že se děti scházejí pravidelně i přes rok. Ale to možná v pionýru taky, zkušenost nemám. Takže je to samozřejmě "o lidech", ale i "o organizaci".