Nadané dítě.....

Dano, nechci strašit, ale s nadanými dětmi, pokud je rodiče chtějí podporovat - a to by měli, jsou velké starosti. České školství jakožto jedno z mála z vyspělých zemí, nemá téměř žádný systém vzdělávání nadaných dětí. Neexistují školy ba ani třídy (mám na mysli první stupeň ZŠ), specializující se na nadané děti. Sebemenší snahu rodičů takovou školu založit - když už se o to stát sám odmítá postarat - ministerstvo rázně smete ze stolu. Stát nám nabízí integraci - ani snad nemůže nikdo myslet vážně, že učitelka běžné školy, většinou absolutně nevzdělaná v problematice nadaných dětí, zvládne ve třídě s 20 až 30-ti dětmi věnovat se dětem s různými poruchami učení, dětem hyperaktivním či jinak hendikepovaným a zároveň vymýšlet program dětem nadaným, mnohdy v určitých oborech už v raném věku nadaným do té míry, že učitelka sama svými vědomostmi toto obsáhnout nemůže. Dále těmto dětem stát umožňuje přeskakovat ročníky. Ano, to je úžasná možnost. Ale co s dětmi, které se nevyvíjejí ve všech směrech a předmětech rovnoměrně, prostě nejdou zaškatulkovat? A co věkové rozdíly mezi spolužáky? A co nešťastné děti, které si se spolužáky vůbec nerozumí a nemají šanci najít kamaráda, protože jim to prostě "myslí jinak"? Jestlipak se pánové a hlavně dámy z ministerstva školství někdy vůbec zamyslí? Zřejmě nemají důvod, protože takové dítě sami doma nemají a tedy tyto problémy řešit nemusí. Bohužel je velmi málo škol, kde jsou ochotni nadanými dětmi se vůbec zabývat. Nezbývá nám než se snažit hledat jehlu v kupce sena. My jsme zatím štěstí měli, ale jsme teprve na začátku, až čas všechno ukáže.

Dano, hlavně v žádném případě dceru nebrzdi v jejím vývoji, ona se stejně nejspíš nenechá. Vzpomínám si, když syn v 18-ti měsících potřeboval znát všechna písmena - tak dlouho nedal pokoj, dokud je neuměl - všechna velká i malá tiskací. A to měl být teprve začátek, dnes je mu 5 let a já už na spoustu otázek nezvládám odpovídat. Naštěstí si už lecos najde a vyčte sám. Ano, má samozřejmě problémy, v sociálních a praktických věcech dospívá později než vrstevníci, ale to nejde ovlivnit a "naučit". Naučit ho v pěti letech zavazovat tkaničky a zapínat knoflíky je stejné jako jeho čtyřletého bráchu naučit číst - prostě NEMOŽNÉ (Pro šťouraly podotýkám, že číst mladšího syna rozhodně NEUČÍME, stejně jako jsme neučili toho staršího). A to píše psace od necelých čtyř let, naučil se to sám ze slabikáře, takže - špatná jemná motorika? No, nemusím chápat všechno.
A Dano, nehleď na rady "odborníků", že se dcera ve škole bude nudit. To, jestli se bude nebo nebude nudit, není problém tvojí dcery, ale problém učitelů. Tím, že jí nedáš to co potřebuje, jí jen uškodíš.
Na závěr doporučuji sledovat opakování pořadu Příliš nadané děti na ČT2 28.6. ve 22:55.