Hlavne klid!

Betusko, zachovej rozvahu, tezke to neni! :) Trebaze se tvrdi, ze clovek je tvor socialni a peci o mladata se musi ucit odpozorovavanim ci jinak, za sebe tvrdim, ze instinkt a selsky rozum jsou nade vse! Druhou cast porodniho kursu o peci o dite a kojeni jsme neabsolvovali, protoze jsem mezitim porodila. V porodnici na nas nemeli cas, takze vysvetlovani bylo minimalne. Presto automaticky vis, jak uchopit miminko (jedina zasadni vec je nenechat se vystresovat "radami a varovanim" a ridit se instinktem), sama nejlip zjistis - oba zjistite - jak je to s kojenim (krome doporucovanych poloh se nam casem osvedcily i nektere naprosto silene :-) ) a kdyby ti do toho nikdo nemluvil, budes sama behat k miminku, kdykoli zaplace a davat mu jist, kdykoli si rekne, coz je podle mne to nejlepsi. Moda ohledne vychovy deti a pece o kojence se meni, ale to zakladni zustava... Dceri je ted pet mesicu a prezila i mou "flinkavou" peci zcela ve zdravi a dokonce i v lepsim rozmaru nez deti matek uzkostlivek.
Take jsme nemerili vodu na koupani, vzdor radam z porodnice (dite ma nizkou vahu, kojte po dvou hodinach!), pediatricky (kojte po trech hodinach, ne casteji, at se poradne naji) i nemocnice, kam jsme jeli s kolikou (kojte minimalne po trech hodinach, at to staci stravit) jsme kojili, kdykoli si dcera rekla - tak zhruba kazdou hodinku :-) a boleni briska se upravilo samo, stejne jako vaha. Prvni tri mesice dcera odmitala lezet v postylce nebo v kocarku, tak se proste tri mesice nosila nebo chovala (rada z porodnice: deti se nechovaji! mazlete se s nimi, kdyz lezi v postylce!) a az pak zacala ocenovat soukromi postylky nebo rozhled v kocarku. Stejne tak nechtela spat sama, takze se mnou casto spala v posteli (zalehavani deti neni sice mytus, ale i u zvirecich maminek, ktere maji tech drobecku sest sedm, se stava jen vyjimecne a jen prvorodickam... a hlavne, kdybych toho sveho temperamentniho petikiloveho drobecka zalehavala, nepochybne bych si vsimla :-) ). Take bychom meli kojit az do konce sesteho mesice - ja bych rada, ale dcera zacala loudit jidlo (bez toho, ze by ho predtim byla ochutnala), takze v tomhle rocnim obdobi spokojene ozuzlava oloupane merunky (pochopitelne toho moc nesni) a mixovanou mrkev... a tak dal. Hlavni vec je spokojene miminko a trendy ve vychove, vyzive a peci o deti neni sice od veci znat, ale taky je potreba mit na pameti, ze se casto meni.
Takze: NE, neni to tezke! :-)