Jak jsem se nechala okrást...

Můj příběh začíná názvem "jak jsem se já blbá nechala okrást".Byly jsme s mamkou dnes nakoupit a cestou jsme se stavily v "Centru levného nákupu" v Kostelci nad Labem.Neměla jsem moc peněz a byla jsem moc ráda, že jsem pořídila pouze 2 trička pro syna do školky a nějaké ponožky.Mamka také nakoupila, platila jsem já, s tím, že mi to mamča dá, protože hotovost ,kterou jsem měla u sebe, jsou všechny peníze co momentálně máme.Na pokladně vyjela suma 780,--Kč.Pokladní, která neuměla ani česky, začala počítat jakousi slevu (5%).Nebylo mi to nijak divné, myslela jsem, že toho měla mamka víc, taška byla plná.Bohužel doma jsem zjistila, že nemám ani účtenku a celý nákup dělal 420,-- po přepočítání.Strašně jsem se naštvala, ale představa 300,-- korun, které nemám na rozhazování, mě vyhecovala a já se rozhodla, že půjdu věc vyřídit.Nákup a mamku s sebou.Realita byla velmi tvrdá.Arogance od vietnamské pokladní, ani slovo česky.Chtěla jsem, ať mi najdou v koši moji účtenku.Bývalo zvykem,že mi dávali účtenku do tašky.Hrabat v koši se začal nějaký další prodejce a zároveň některé účtenky rovnou likvidoval.Moje nebyla.Chtěla jsem, aby zastavili kasu a přepočítali to.Nevím, co jsem čekala, ale jedna česká "vybalovačka zboží" na nás začala zvyšovat hlas, že na něco takového nemám nárok, ať si přijdu v 18.00.Řekla jsem jim, že právo na to mám a že pokud se mnou budou jednat takto, tak zavolám POlicii.Moje mamka si mezitím všimla, že účtenky jsou všechny vystavené na jedno zboží "tašky a kabelky".Na to ji zase ona česká vybalovačka zboží pověděla, že je to ze včerejška, že měli porouchanou kasu.Zvláštní data byla dnešní!Policii jsem zavolala a ta za 10 minut dorazila.Byli příjemní, ale pomoci moc nemohli.Zkontrolovali vietnamskou pokladní, která byla chvilku mimo sebe a mně poradili, ať si stěžuji na ČOI.Odcházela jsem a na tváři vietnamských prodejců, hlavně pokladní byl krásný blažený úsměv.Já šla s pláčem a vztekem, že jsem opravdu blbá...
No doma jsem cvičně zavolala na ČOI, a tam se mě ujala velice milá paní, celou věc se mnou probrala a zeptala se, zda bych chtěla, aby v předmětném obchodu udělali kontrolní šetření.Já myslela, že celou věc budu muset udělat písemně, takže jsem byla mile překvapena.Ptala se, zda chci věc prošetřit anonymně nebo dostat zprávu o provedeném šetření.Vzhledem k tomu, že nemám ráda anonymy, tak jsem požádala o zprávu na mou adresu.
Příští návštěva už nebude v Kostelci, jednání prodejců už jednou nebylo takové, jaké bych si představovala a dneska to byla poslední kapka.Česká prodavačka měla pocit, že tam může komandovat nakupující a že pobrala všechnu moudrost světa, takže bez ní se ráda obejdu.
To je můj dnešní příběh jak jsem ušetřila.A kromě toho, mamka musela odjet pro moje děti do školky a školy a já šla hodinu pěšky!Myslím, že mě to slušně vyléčilo...