28.10.2005 10:05:23 Líza
Re: Hlidani
Vílo, ještě doplním. jednu dobu jsem občas pohlídala dítě kamarádce, která zastávala zásadu "potichu zmizet", aby dítě nebrečelo.
Jednak potom k tomu breku stejně došlo, když si dítě všimlo, že máma zmizela (ovšěem máma se necítila provinile, protože u toho nebyla) a jednak je dotyčná hočička dost nedůvěřivá a nejistá, a nevím, zda k tomu tyhle nenadálé odchody matky bez slova varování nepřispěly.
No já se loučila vždycky, zásadně jsem neodcházela nepříklad od spícího dítěte, a co můžu říct, je že moje děti věděly a vědí, že si mnou mohou být jisté a věřit mi, že nikam nezmizím. O to líp snášejí odloučení (a to i velmi dlouhá).
Odpovědět