Jímá mne děs

Zdravím Janu, Jirku i Schovánka - Tomíska
Po přečtení Tvého posledního příspěvku na Rodince jsem se zděsila, že něco takového je v našem zdravotnictví ještě možné. A děkuji - i kdy to jistě nebylo jednoduché - za to, že jste svoje zkušenosti sem napsali. Alespoň to bude snad varovat další maminy, které by chtěly rodit tam, co Ty.
Chápu i Tvoje výčitky svědomí, že jsi svého mrňouse vlastně aktivně neporodila - já nemohla kojit a měla jsem z toho pocit viny strašně dlouho. Ale zkus si říct: kdybychom miminko nemohli mít a adoptovali jsme ho, taky bych ho neporodila - a znamenalo by to snad, že ho mám o to méně ráda? Nám možnost, že nebudeme moci mimčo mít, dost vážně hrozila a tak jsme o adopci hodně uvažovali a tato myšlenka mi docela dost pomáhala - není podstatné, jak se Váš junior dostal na svět, hlavně že jste všichni tři (snad) v pořádku, udělejte velkou tlusou čáru zatím, co bylo (i když by to bylo podle Vašeho líčení na žalobu!) a teď jste tu jeden pro druhého. Držím palce, aby i přes těžký start bylo nyní vše v pohodě a pro příští mimi vyberte jinou porodnici.....
Ahoj
Simona