Mám totéž v holčičím vydání
Naše Áža je něco podobného. Ona je v pohodě, svět okolo ní je plný věcí k prozkoumání, probrání a vyřešení. Všechno je třeba prohlédnout a prodiskutovat. Ve škole se nemá čas hlásit, když něco ví, protože by ji třeba někdo předběhl a nebo by paní učitelka - ó ta hrůza - vyvolala někoho jiného. Je nabitá informacemi, otázkami, zážitky. A řešit, že se nějaké písmenko píše jinak, než ho ona naškrábala: "No mami, to neřeš...!" Díky za fantastickou učitelku, která mi nepíše poznámky, že dcera vyrušuje, vykřikuje v hodině a stále komanduje spolužáky. Umí její energii využít a Ážu zaměstnat. A já jí tak nemusím psát, že doma Aninka křičí na celý dům, snaží se poroučet starší sestře a nechce utírat nádobí, protože to povaažuje za zbytečné.
Věřím tomu, že z těchto dětí vyrostou výborní, podnikaví a sebejistí lidé. A takoví mají v dnešní době šanci na uplatnění!!!
SNAD!!!!!!!
Simča
Odpovědět