Re: Diky, mám jednu vzpomínku

Už je to dávno:
1.rodičák a já se vracela domů v slzách."Váš syn si neustále hraje, nedává pozor....ale když ho vyvolám, hned si to najde(!?).Nechce si udělat na mozku mozol.Takhle strašnou třídu jsem za dlouhá léta praxe neměla!" PROČ?-položila jsem doma dítěti otázku. "Když p.učitelka všechno říká 5x a mně to stačí jednou a počítat do 10 mě nebaví". Následovala návštěva v ped.psych.poradně -IQ 130 a rada, ať pošleme taky p.učitelku. Ve 2.třídě dostali čerstvou absolventku a když se na konci roku pro své těhotenství loučila, tekly jí po tvářích slzy. Dodnes si pamatuji její slova:"Já vím, že takovouto třídu už v životě mít nebudu (=takhle dobrou). Ještě v 5. třídě měla většina dětí vyznamenání. Odstěhovala se a po 20 letech jsme se potkaly v tanečních.Vzpomínala s dojetím na svůj první rok ve škole a většinu dětí si pamatovala i jménem.Synovi jsem pečlivě opsala sešitek s kuriozitkami. S novou učitelku problémy skončily a vystudoval i vysokou školu.