trochu ti rozumím...
ahoj Blanko, důležitý je, že máš svou holčičku, že je zdravá a že i ty jsi v pořádku!!!!já jsem o svém porodu měla taky jiné představy, chodila jsem cvičit, masírovali jsme hráz, byli jsme na kurzech, četla jsem, na porod jsem se moc moc těšila...nakonec jsem si ho užila, byl skvělej (což je pro spoustu lidí nepochopitelný, když jim to řeknu), hlavně díky manželovi...ale: Tedík se v porodních cestách ndotočil, zasekl se, takže mu pomáhali kleštěma - to mě nikdy ani ve snu nenapadlo!!!, museli mě hodně nastříhnout (šití horší než porod)...co mě mrzí je, že si neuvědomuju ten pocit, kdy vyklouzl ven, necítila jsem to, byla jsem už hodně vyčerpaná. to mi trochu chybí, vždycky jsem si tenhle okmažik představovala...vím, že se to nedá srovnat s tím, že jsi rodila císařem v narkóze...
tak snad příště :)
Odpovědět