17.12.2005 10:11:30 Jitka
Re: Ja to nechapu
Dobrý den, bohužel musím napsat, že mně tento článek dost zarazil. Chápu, že je Vám líto, že porod neproběhl podle vaších plánů, ale, pravdu by trochu vděku lékařům a celkově pokory neškodilo. Možná bych si to myslela, ale takhle nahlas se litovat?
Během mého těhotenství jsem byla několikrát hospitalizovaná pro špatnou srdeční akci dítěte a také mi hrozili císařským řezem. V nemocnici mně to samozřejmně nebavilo, ale zdraví mého dítěte mi přišlo důležitější. Nakonec se rozhodli pro normální porod a najednou během první doby porodní opět hrozba císaře. (zase špatné ozvy) No a najednou opět normální porod a dítě nešlo ven. Dítě ze mne rvali kleštěma, jedna doktorka táhla nahoru, druhá naopak dolu, tři sestřičky na mém břiše, další lidi lítali kolem a my s manželem sledovali očima monitor, kde byla minimální srd, akce miminka. Mimčo naštěstí přežilo, ale prvního půl roku s malou byla opravdu radost. Běhání po doktorech a strach jestli bude zdravá. Dnes již pevně věřím, že je a bude v pořádku. Ale kolikrát jsem si říkala, proč se raději nerozhodli pro císaře.
Jako zdravotníka mě zaráží chování takových "pacientů". Určitě Vás nechtěl lékař urážet, dělal svou práci a myslel to jen dobře. Pochybuju, že Vás tam chtěl džet jen tak. Přirovnání k babičce v domově důchodců bez zahrádky mně opravdu pobavilo. Celkově mi vaše chování přišlo velmi nezodpovědné a udivuje mně ještě víc, než vaše lítost nad průběhem porodu.
Nijak Vás neodsuzuji, myslím si, že z Vás mluví neznalost a neuvedomnění si vážnosti tehdejší situace. Mějte se hezky Jitka
Odpovědět