In dubio pro reo

Začátkem listopadu odvysílala ČT v pořadu Za zdí zdánlivě triviální příběh Američana, jenž má syna s Češkou. Dotyční spolu nežijí, každý má nového partnera. Otec má zájem se s šestiletým synem stýkat, matka je proti. Američan je bezmocný, od poloviny prosince 2004 do listopadu 2005 se měl podle soudního rozhodnutí setkat se synem 34krát, viděl jej však pouze jednou. Pan Mayo, který v pořadu působil dobrým a spořádaným dojmem (mj. mluví dobře česky) -- je zoufalý. Cítí, že kritický čas jeho syna ubíhá, a on nemá nejmenší možnost s ním uchovat a dále vytvářet smysluplný vztah.
Případ je to až potud obyčejný a nestál by vlastně za zmínku. Zajímavým ho činí až skutečnost, že novým partnerem matky je dětský psychiatr Petr Pöthe, do jehož odborné kompetence podobné případy spadají. Pöthe je mj. autorem článku „Hra o dítě“ (Psychologie dnes, září 2005) s podtitulem „Porozvodové spory o dítě bývají u násilníků motivovány snahou ublížit bývalé partnerce. Dítě je v těchto případech pouze nástrojem jejich ošklivé hry. Paradoxně však právě ono nejvíce trpí.“



První část textu se zabývá právě zmíněným případem, ovšem autor nám nesdělí, že je novým partnerem matky. Možná to nepokládá za důležité. Jeho výhodou je, že zná případ detailně, nevýhodou, že je na něm osobně angažován. Bývalý manžel je prezentován jako nevyzrálá osobnost s agresivními a sadistickými sklony, kterou si paní Z. přes varování příbuzných nakonec vzala a poté neplánovaně otěhotněla. Po rozvodu nejdříve souhlasila s tím, aby dítě mělo s otcem co nejširší styk, postupem času se však situace zhoršovala, stručně:
1. otec vyvolával v přítomnosti dítěte konflikty, pravidelně ji slovně i fyzicky napadal,
2. vyhrožoval, že se se synem odstěhuje do zahraničí,
3. syna vracel z procházek pravidelně promočeného a podchlazeného nebo s průjmy po nevhodné stravě.

To všechno může být pravda, ale také nemusí. Jedná se o verzi matky, event. jejích příbuzných. Pöthe na otci demonstruje/konstruuje „syndrom zavrženého partnera“ (jedná se o Pötheho termín vytvořený jako protiváha „syndromu zavrženého rodiče“), který se své bývalé ženě mstí prostřednictvím jejího neslabšího bodu – starostí o dítě. Ale co když je to naopak – matka se mstí otci tím, že znemožňuje styk se synem a její stížnosti jsou klasickým rozvodovým folklórem? Možná je pravda někde uprostřed. Dostupná fakta jsou tato:
• příslušný odbor sociálně-právní ochrany dětí a Fond ohrožených dětí stojí za otcem a doporučuje rozšíření styku s dítětem,
• soud otci zaručil pravidelný styk s dítětem jednou týdně v prostorách Fondu ohrožených dětí, to však matka po celou dobu platnosti soudního rozhodnutí (více jak tři měsíce) ignorovala,
• matka nerespektovala ani zákonnou povinnost „informovat jednou měsíčně otce dítěte doporučeným dopisem o adrese mateřské školky, kterou dítě navštěvuje, o jeho zdravotním stavu a o případných dalších aktivitách dítěte“,
• otec platí pravidelně výživné („spíše při horní hranici rozpětí, o kterém lze v daném případě uvažovat“),
• otec podniká všechny možné právní kroky vrcholící žalobou ve Štrasburgu.

Přinejmenším třetí bod naznačuje, že na straně matky (a potažmo jejího nového partnera) nebyla dobrá vůle. Bohužel česká justice věc ignoruje.
Kuriozitou celého případu je, že Pöthe je odborným poradcem portálu pro ženy www.babinet.cz, který se zabývá kromě jiného i problematikou dětí. Nedávno se v diskusním fóru objevilo i toto téma. Po několika dotazech na to, jak je to doopravdy, Pöthe reagoval takto: „Daný pořad [tj. dokument ČT] byl lživý a zkreslený. Budu to řešit trestním oznámením apod. Víc k tomu nemám co dodat.”
Co konkrétně však bylo zkresleno se diskutující nedozvěděli. Pötheovi měli možnost se v TV dokumentu vyjádřit, to však odmítli se slovy, že televize má stejně svoji verzi. Krátce nato byla diskuse na fóru zrušena s odůvodněním, že se jedná o osobní záležitosti dr. Pötheho.
V každém případě se jde o velký a nepřijemný zásah do soukromí. Osobně bych k tomu dodal, že co je dovoleno volovi, není dovoleno Diovi. Je možné, že otec je skutečně narušená osobnost, která má ovšem dar získávat pro své cíle okolí a budit lítost. Nicméně Pöthe ve svém postavení by měl být schopen o záležitosti – zvláště ve chvíli, kdy se dostala tak daleko – racionálně diskutovat. Takto totiž budí dojem, že nemá zcela čisté svědomí.
Ovšem zásada – v případě pochybností platí nevina obviněného – by se měla týkat obou stran.

Petr Bakalář (bakalar.petr@volny.cz)

P.S.
Text jsem zaslal oběma stranám. Mayo opravil několik technických detailů, Pöthe mi napsal, že článek je lživý, jeho cílem je poškodit jej, a že pokud ho budu publikovat, podá na mě trestní oznámení.