Re: gynekologie

Já jsem gynekologa při prvním těhotenství brala jako nutné zlo. I když je to určitě odborník, rozhodně netuší nic o psychologii. A tak jsem na druhé těhotenství vyměnila doktora, dojíždím 30 km a jsem ráda, že mě k tomu manžel přemluvil. Mně se to totiž zdálo daleko. Tenkrát jsem uvažovala o tom, že kdybych musela do nemocnice, byl by tam ten doktor stejně, tak bych si nepomohla. Protože na své pacienty je protivný a na cizí ještě víc. A jaký by byl na zběha, si ani neumím představit. Druhé těhotenství jsem nikdy neměla vysoký tlak, před kontrolou průjem a přístup chválím i teď, kdy už tam jezdím jen občas.
Stejně tak jsme vyměnili ortopeda pro syna. Rodila jsem ve Zlíně, tak jsme tam k ortopedovi připadli, ale po půl roce, kdy každá kontrola probíhala jinak, doktor tvrdil, že na kloubech bude poznat napořád, že byly vykloubené a že on vlastně neví, v jakém jsou stavu, jsme začali jezdit do Brna. Místo 30 km do zlína je to 60 do Brna. Ale máme klid. Se zubama nás poslala naše zubařka do Brna, že si sama neví rady, tam chtěla doktorka zuby nechat půl roku tak a pak všechny vytrhat, když se mi to nelíbilo, doporučila Ibalgin proti bolesti a že až prořve malý pár nocí a opuchne, že přijdem. Nepřišli jsme. Našli jsme odborníka v Olomouci. Je to zase 60 km. Zuby léčí, trhání není vůbec potřeba a má k malýmu hezký přístup a ke mně taky. Ibalgin jsme nekoupili, není potřeba.
Doufám, že si i nadále budu moct doktora vybrat. Klidně budu dojíždět mimo okres, stejně to dělám.
Mimochodem, malý má klouzavý varlátka, jsou mu 3 roky. Nemáte někdo zkušenost kde se s tím co dělá? mám papír od dětské doktorky na urologii, ale nevím, kterou nemocnici vybrat. Kroměříž, Zlín, Brno, Olomouc, to je jedno, hlavně ať nemusím mít strach. Děkuji Veronika