Na začátku této historky jsem si říkala, jestli má vůbec cenu něco takového psát, ale pak jsem si řekla, že tento přístup se mě opravdu dotkl a ráda bych si přečetla i vaše názory a zkušenosti.
O velikonočních prázdninách u nás byla neteř, která bohužel venku spadla, tak jsme museli navštívit dětskou nemocnici v Brně odd. chirurgie.
Po příchodu do nemocnice jsme se nahlásili na evidenci a odsud nás poslali do ambulance. Když nás zavolali dovnitř, sestřička měla nějakou práci, takže papír, který nám vytiskli v evidenci, jsem podávala doktorovi. Ten mě sjel pohledem od hlavy až k patě a ani se nehnul. Myslím si, že každý slušný člověk by si ten papír buď vzal (ale to by bylo asi pod úroveň pana doktora dělat práci za sestru, že?) nebo by aspoň řekl: „Položte to prosím sem nebo tam“, nic by se mu snad nestalo a byla by to přinejmenším slušnost.
Pak se zeptal neteře, co jí je, a ta odpověděla, že spadla a bolí ji pravá ruka. Podotýkám, že to měla hodně bolestivé, nemohla ruku natáhnout, takže ji celou dobu držela v pravém úhlu. Já se zeptala, jestli jí mám sundat mikinu, protože ji neměla na zip a sama by ji svlékala opravdu těžce. A na to doktor pronesl větu: „Když jdete ke švadleně, tak se snad taky odstrojíte, ne???“ To už to ve mně začalo vřít, ale pomáhala jsem neteři z té mikiny a raději počítala do desíti, protože jsem nechtěla vyvolávat zbytečný konflikt. Doktor měl asi na spěch, tak řekl, nechte toho a vyhrnul ji rukáv sám, což mu najednou stačilo, ani se nemusela „odstrojit“. Pak velmi arogantně pronesl větu, ale to teda 100% není zlomené, což opravdu vyznělo jako : "Co tady teda otravujete,", opravdu by jste museli slyšet ten tón, jakým to řekl :o(. To už bylo i na mě moc, tak jsem se ozvala, ale to jsem neměla dělat!!! Pouze jsem se doktora zeptala, jestli je nějaký problém, že jsme přišly, že ji to opravdu moc bolí, ale že jsem nemohla tušit, že to není zlomené. Navíc to byla neteř, takže jsem měla strach, abych něco nezanedbala. Potom by se třeba mohlo stát, že až by tam druhý den přišla moje sestra s dcerou, ptali by se, proč přišly až den po úraze. A už to začalo. Pan doktor spustil, co se Vám nelíbí, já Vás chci tady uklidnit, že to není zlomené a vy mě tady napadáte…řekla jsem jen, že se mi nelíbí jeho přístup a chování, nic víc. On se otočil k počítači, a aby bylo vidět, že se opravdu naštval, začal psát zprávu dost hlučně, chudák klávesnice :o). Než nás odeslal na RTG, zeptal se mě, jestli jsem její matka, já odpověděla, že ne a on na to odpověděl: „To jsem opravdu rád“ - zmohla jsem se jen na větu, že to teda slušné určitě nebylo a přála jsem si, abych už rychle vypadla z té ambulance :o( !!!!!
Po RTG se mi opravdu zpět nechtělo. Už mezi dveřmi se ale neteře už příjemnějším hlasem ptal, kde ji to přesně bolí, ať mu to ještě jednou ukáže. Pozval si ji blíž k PC a ukazoval snímek, co se mu tam nelíbí, podotýkám, že mě si vůbec nevšímal a myslím, že jako dospělé osobě, která doprovází nezletilé dítě, měl toto vysvětlovat právě mě. No já ovšem přistoupila blíž, abych věděla, o co jde, protože jsem ji měla na starost a musela jsem to taky říct mé sestře, která tam nebyla. Bylo nám řečeno, že kost je asi naštíplá, ale že si není jistý, tak se to dá zatím do dlahy a na další kontrole se uvidí. Mně už jen nezapomněl sdělit, že na kontrole v pátek by raději mluvil už s maminkou a ne se mnou. Pár větiček, že jsme si od samého začátku „nepadli“ a že já přišla už viditelně naštvaná, ještě z jeho strany padlo, ale nemá cenu to vše psát. Možná mi někdo napíše - ach jo další citlivka :o), ale opravdu - přístup pana doktora nebyl nic moc.
Myslím si, že pan doktor už asi nemohl dospat pátku, protože jakmile šla moje sestra s dcerou na kontrolu, už je vesele vítal mezi dveřmi se slovy, to jsem rád, že jste přišla vy a ne vaše sestra :o). Samozřejmě si vylíval srdíčko, jaký jsem mu udělala výstup, že jsem byla k němu hrubá, a že on chtěl jen pomoct!!!! Navíc v pátek nejel RTG, takže se stejně pan doktor musel spolehnout na pondělní snímky. Ruka je dnes dosádrovaná a já jsem o zážitek s naším zdravotnictvím bohatší.
Na druhou stranu musím napsat na obranu tohoto oddělení, že zhruba před 2 měsíci si moje dcera zlomila ve škole prst, takže následovala pohotovost, sádrovna a několik dalších kontrol a veškerý personál byl super, takže je to bohužel jen a jen o lidech. Možná byl pan doktor naštvaný, že musí sloužit zrovna na Velikonoce, ale ještě proto se nemusí chovat jak hulvát….
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.