Přeplněná postel

Tak vidím, že i jiné děti jsou v noci stěhovaví ptáci. Obě děti spaly s námi v ložnici - ve své postýlce do 3 let. Pak už samy projevily žádost spát ve svém pokojíčku, kde postele byly nachystány dlouhou dobu, hrály si tam, holčička chtěla za bráškou. Ale do dneška je zcela běžná situace, že jdeme s manželem večer spát do naší postele a ráno nás tam bývá až 5 (včetně jezevčíka). To už bývá občas těsno. Ale co, sama si vzpomínám, jak jsem mívala občas "škaredý sen" nebo se něčeho bála. Jenom doufám, že se tam ještě dlouho všichni vejdeme. Zdravím rodiče všech přítulných dětí. Eva