kojení
Ahojky,
zdravím všechny. Téma kojení se tady docela slušně rozjelo. Je fakt, že já i když mám 2 děti - kojení pro mě nebylo nic tak strašně úžasnýho, jak píšou v některejch knížkách. První dceru jsem prostě kojila, ale jen 4 měsíce, pak nepřibírala a tak jsem přešla na Sunar. Žádný problém ani pro mě, ani pro malou. Druhá dcera se narodila nemocná a protože hned 10 dní po porodu jsem byla nucena 3x týdne jezdit sanitkou do nemocnice 60 km daleko (takže to byl zabitý půlden a někdy více), tak jsem já sama dobrovolně přerušila kolej - fakt nebylo nic příjemného kojt v rychlejedoucí sanitě, nebo na nemocničních chodbách, kde očumujou starý babky a všelijak komentujou. Dcerky jsou obě zdravý a jako miminka byly fakt spokojený - vyspala jsem se já i ony - v noci se budily minimálně. Prostě pro někoho jsem krkavčí matka - ale nám to takhle vyhovovalo. A popravdě - poředstava kojení 2 letého dítěte - nic moc. Kamarádka má takhle starou dceru a připadá mi blbý, když jsme kdekoliv ve městě (v cukrárně nebo jen na procházce), jak se jí dcerka sápe pod triko a pak stojí přicuclá k bradavce. Prostě jak už tady někdo psal - kojení ano, ale jen do půl roku. Stejně nevěřím v "zázračnou" moc kojení - kamarádka kojila dcerku do skoro 2 let a stejně během dalšího roku má její holčička jak alergii, tak náběh na lupénku - tak kde jsou ty obranné látky, jak se o nich všude píše ?????
Odpovědět