Re: Je to přesně naopak

Souhlasím s tím, že maminky obecně mají tendenci chování svých dětí omlouvat. Na druhou stranu je spousta dětí, které skutečně trpí poruchou chování a jsou těžko zvladatelné přes veškerou dobrou vůli. Mám v okolí jeden tento případ. Dítě má 6 let, je hyperaktivní, ubližuje dětem neustálým pošťuchováním a saháním na obličej apod. Jeho máma je už nešťastná a hlavně šíleně unavená. S klukem to zkouší po dobrém i po zlém, marně. Fakt je mi jí líto. Nikde ho nechtějí, v MŠ, v kroužku...Kluk je obtížný pro okolí a jeho máma, ač celkem rozumná a inteligentní, je na pokraji sil. Nikam s ním nemůže jít. Dle psychologů jde o "běžnou LMD s hyperkin.syndromem".
No, nevím. Mé obě děti malí LMD a dyslexii, mladší syn i dysgrafii a hyperaktivní syndrom...ale musím říct, že aspoň neubližují ostatním dětem. Chválabohu.
Ta maminka, o které píšu rozhodně nezavinila svou výchovou synovu agresivitu. Je stejně tak obětí jeho poruchy, jako on sám. Nemají to lehké.
Proto opravdu neházejme všechny "zlobivé" děti do jednoho pytle, někdy je to problém daleko hlubší, než jen "nevychovaný spratek".
Tí však nechci popírat existenci některých skutečně nevychovaných děcek...