Dala bych přednost přirozenosti

Nevím, ale přijde mi, že neustále přemýšlet o tom, jak říci dětem, že bychom si měli jít zahrát nějakou hru, musí být dost náročné "na bednu"...já mám zkušenosti z táborů a musím říct, že děti měly zájem něco hrát tak půl na půl a ten zbytek se prostě musel přemoci a my jej zkrátka museli vtáhnout do hry bez ohledu na to, jestli chtěl či ne...děti musíte ohlídat a rozčtvrtit se (v lepším případě) zkrátka není možné, navíc si myslím, že je v tom kus demokracie (přizpůsobit se názoru vetšiny)...

Já bych řekla, že učitelky v MŠ by měly mít děti rády, pokud jim lezou na nervy, měly by vážně promyslet změnu místa. Dítě vycítí to, jestli je dospělák k němu upřímný a pak je jedno, jestli se ho zeptáte, zda si chce jít s vámi hrát nebo mu sdělíte, že si něco suprovního zahrajete.