je to o přístupu

Já osobně jsem tak spíš na základě selského rozumu než různých výzkumů přesvědčena o nevhodnosti násilí,které na nás vyskakuje z televize/ačkoli například zpráv o tsunami nebo o zemětřesení jsem syna neušetřila a snažili jsme se o tom jako rodina mluvit/a z počítačových her,ale myslím,že každý rodič tohle dokáže v rozumných mezích ukočírovat.chápu,že to hrozně svádí-zapne se televize a vypne se dítě a vy máte svatý klid a pokoj.já osobně doma neustále balancuju na tenkém ledě,protože žijeme v garsonce a dítko samozřejmě,když už se večer nesmí dívat,alespoň špicuje uši,zvlášť,když jsem vyhlásila,jak je to nevhodné pro děti.Jinak má volný čas tak zaplněný tréninky nebo skautskými schůzkami,že čas,který stráví doma,je mu po školní přípravě tak vzácný,že opravdu ani sám nemá potřebu "zírat na bednu".Hodně se osvědčují také "černé hodinky"-večery bez televize a bez světla,kdy je možné ptát se na cokoli a nic není tabu...