Re: zvuková kulisa

Jo, tak to bude... Ani tak nezáleží na tom kde je TV, jako na tom aby rodiče kontrolovali, na co se dítko dívá. Nevím jak jinde, tohle je u nás třeba jasné. TV je nahoře na skříni a ovladač synek nemá :-), tj. ovládám já nebo manžel, a myslím že málokde si dítě volí program samo. možná je chyba v tom, že takhle to nebylo podáno, já mám vůbc pocit, že tady ty články jsou poměrně často volené tak aby se maminky co nejvíc "posekaly"...
Jinak to o nepříjemnu z ticha jsem psala já, ale taky jsem dál psala že to byl překlep - prohození.
Ticho mi tolik nevadí, vadí mi hudba. Nemůžu vůbec poslouchat rádio, stačí 15-20 minut nějaké hudby a už jsem neklidná, nervozní, je mi to nepříjmné. Ticho mi nevadí, ale při určitých činnostech mě nudí.
Přemýšlela jsem a došla jsem k tomu, že vlastně většina činností které vykonávám mě zas tak moc nebaví. A že když bych je měla dělat v absolutním tichu (pro sebe si nemluvím a rádio = hudba - to už jsem probrala, to nehrozí - tak to bude "pořádnej opruz". Prostě žehlení nebo třeba věšení prádla v tichosti nic moc, jen nutná rutina, ale taková žehlící seance o půlnoci a nějakou tou detektivkou v Tv je prostě fajn strávený čas. Takže je to o tom co je a není příjemné. Já teda nemám samo TV všude, ale konečně mám natažené káblíky na "příposlech" - takže nemám obraz ale zvuk jo. Třeba při více než hodinovém matlání v kuchyni geniální věc... Jasně že když si budu číst nebo dělat něco u čeho se musí víc soustředit tak ticho klidně, ale jak se dělá něco takového míň náročného, včetně mých koníčků (šití, vyšívání) - tak je to lepší s nějakou zábavou. A protože při vyšívání se třeba současně čte špatně :-), tak to holt "odnáší" TV, ono teda najít nějaký zajímavý program na kabelu není většinou takový problém... Takže on se nikdo nekouká, to ne - ale poslouchá, to jo, to jo. Mno a možná má nějaký vliv i to že od pradávna na jedno oko skoro nevidím a na jednu ucho skoro neslyším, takže ke mně ty zvuky pořádně nedorazí :-))).