Re: dýchání bývá přeceňované

Petro, to ti fakt nakecali, že tvoje dítě nebylo v pohodě kvůli tomu, že jsi "špatně" dýchala?
A to jim věříš?
I kdyby ses hodně snažila, nemůžeš dýchat tak "blbě", aby se dítě v tvém břiše začalo dusit, tedy pokud zrovna například nemáš hodně těžký astmatický záchvat. Pokud se dítěti v břiše začalo dařit špatně, není to kvůli tvém špatnému dýchání, ale kvůli tomu, že už potřebovalo ven a nešlo to dost rychle, nebo z nějakého podobného důvodu. Rozhodně ne proto, že jsi nedodržovala správnou techniku dýchání.
Vzpomínám si na jednu holku odtud z Rodiny, která taky dýchala po svém, a na konto toho ji personál přesvědčil, že to všechno podělala, i když popisované příznaky nesvědčí o ničem špatném ani o žádné komplikaci...
Souhlasím s tím, že pokud je člověk v dobrém kontaktu se svým tělem a je zvyklý své tělo poslouchat, je lepší řídit se při dýchání intuicí než naučenými stereotypy; to takzvaně správné dýchání vyhovuje jen některým lidem v rámci lepšího snášení bolesti a účinnějšího tlačení, osvícené porodní asistentky to vědí - ty ostatní si myslí, že jsou všechny rodičky stejné.
Takže pokud ti to vyhovuje, uč se techniku a pak ji prováděj, ale hlavně si nenech od nikoho namluvit, že tíseň tvého dítěte byla způsobena tvým dechovým vzorcem. To totiž nejde. Do hypoxie se člověk nedostane jen tak, a mělo-li dítě málo kyslíku, bylo to něčím jiným.