Re: Je to pro naše myšlení těžké.

Musim se chlapu zastat. Ja jsem doma porad a do te skrine s uterkama nebo s plinkama jdu stokrat denne. Muj muz vypadne v pet rano a vrati se v pet vecer, udela kavu, vykoupe dite a uz je pomalu cas aby sel spat, aby mohl rano v pet zas do prace. Proto se nedivim, ze spoustu pro mne samozrejmych veci v domacnosti nevi- protoze pro plinky jde jednou za ctrnact dni v sobotu, kdyz je doma a nema praci, tak se venuje rodine.
Pouzivam na nej system zmineny v predchozim prispevku: prosim podej mi ty cervene dupacky ulozene v obyvaku v cerne komode u dveri v druhem supleti odshora.
Tim nechci rict, ze me nestve, ze si mysli, ze se zubni pasta sama lihne v koupelne, ze nechava obleceni na kopici a neroztrasa ponozky nez je da do pracky a ze mu to nepripominam. Ale neni to zas az tak podstatne. Vpodstate to delam proto, aby mel na pameti, ze to co doma delam neni zas az tak automaticke. Mel by mit alespon predstavu o tom, co domacnost obnasi, co kdybych tu jednou nebyla a musel se o holku postarat sam, aby neshnili.
Ono rozdeleni na muzske a zenske pravomoce v domacnosti ma neco do sebe. A dva jsme abychom se doplnovali.