Re: Nedá mi to napsat pár řádek

Víš, já to mám asi tak. Nevadí mi práce doma - nezdá se mi to jako fyzická zátěž, ale v poslední době nevávám tu zátěž psychickou. Co si budeme povídat: vařím, za jednu nohavici mě tahá jedna, z pokojíku ječí druhá: mamíííííí smrkááááátttttttt!, do toho se mi začne něco připalovat..... tohle vám tady přece holky líčit nemusím. Když mi při uklízení a vaření hlídá holky manžel, je to těžká pohoda. Pustím si v kuchyni oblíbené CD (fakt to nejsou písničky z večerníčků) a je mi fajn. Tím ovšem nechci říct, že by mě to bavilo :-)
Co mi hlavně vadí na mateřské, je ten pocit, že mi krní mozek. Jsem doma už čtyři roky a už teď vím, že nebudu ani o den déle, než budu muset a než budu pokládat za vhodné, že je možno Míšu vypustit do světa (do školky). Díky bohu za internet, kde si každé ránko nejdříve projedu zprávy, abych byla v obraze, jinak by ze mě snad už bylo tupé zvířátko. A abych se nezcvokla úplně, pustila jsem se do studia ruštiny. Dostanu se na nějakou úroveň a od září začnu chodit na jazykovku. Takže tak je to u mě. Taky se starám ráda o děti a manžela, ale..... i o sebe.