Re: Taky placu

Ale tady ten "pláč matky" nemá být přece použit k tomu, aby dítě k něčemu přiměl, ale pouze k tomu, aby upoutal pozornost, aby se dítě zklidnilo a přestalo řvát a aby mu pak matka mohla v klidu a logicky vysvětlit, že si má uklidit hračky aby se o ně neklopýtalo. Matka nepláče proto, aby si dítě uklidilo, ale proto, aby ji začalo vnímat.
Mimochodem na věty typu "Je potřeba uklidit hračky, abychom o ně neklopýtali" jsem já asi v duchu odpovídala něco ve smyslu "to je sice hezké, ale mně se nechce". To, že se použije logický argument, neznamená, že dítě (a už vůbec ne dítě které je právě vzteklé) sklopí hlavu a půjde to udělat. Když je vařená mrkev hnusná, tak mne k jejímu požití opravdu nepřesvědčí logické argumentování o jejím obsahu vitamínů a zdravotní prospěšnosti. (to jen tak naokraj)
Tady myslím šlo jen o to, jak "odbourat" tu počáteční iracionální barikádu nějaké interakce rodič-dítě (když má dítko hysterák, ječí, brečí, zasekne se že něco nechce atd... ono toto samotné je přece vlastně také snahou o manipulaci rodiče dítětem...).

No myslím, že na každého funguje něco. Určitě není univerzální přístup.