Hrůza

Nikdy bych nevěřila, že stavy po porodu jsou tak hrozné. Na Kubíka jsem se hrozně těšila a když se narodil byla jsem úplně v čoudu. Jsem taková ta někdy až přehnaně starostlivá maminka, než jsem něco pro Kubíka koupila proplula jsem celý internet, abych vybrala dobře a nezávadně. A když se Kuba narodil, tak jsem litovala, že jsem byla kdy těhotná. Dost ublinkával a já ho chvílemi ani nechtěla, mrskla jsem s ním do postýlky a byla sprostá, že brečí. Naštěstí přítel mě chápal a dost mi pomáhal a to dělá dodnes. Těď už jsem v pohodě, ale po těžkém porodu a ošklivejch depresích už nikdy nechci rodit a mám pocit, že mě to nepřejde. Radím všem budoucím maminkám, připravte na to okolí, že se takové věci stávají, protože neni nic horšího než přechytralá tchýně, která když se jí svěříte, že máte chmury (tak jsem tomu říkala), tak odpoví:"Prosim tě, jaký chmury, máš tady zdravý, krásný miminko tak se máš radovat. Ty chceš dopadnout, jak tvoje máma, citlivka". No a to byla konečná a cestu už jsem k ní nenašla a asi ani nenajdu. Tak to prosím vás nepodceňujte. Přeju vám, ať se vám to nestane, pa Linda