Re: spaní

Mila Vendy,

vim, o cem pises. Tim vsim jsme si prosli a opet zase prochazime. Dcerce budou dva roky a pul, spala tak spatne jako tvuj synek. Kolem jednoho roku jsme ji zacali v postylce nechat vyplakat a ono to opravdu pomohlo !!! Jak zjistila, ze ji nic nepomuze, za par dni se zklidnila a pred druhym rokem spala celou noc !!! To byla takova uleva, uplne jiny spanek pro me. Jenze potom , kdyz jsem spali u babicky v jinem prostredi zjistila, ze je mozne se dostat z postylky ven a zacala nam skakat !!! Kdyz jsem videla, jak pada na hlavu, tak jsem zacala mit strach a dali jsme pryc sprusle. A jsme tam kde jsme byli.Musim usinat s ni, coz trva i hodinu, a kolem pulnoci uz je zase vzhuru a bezi k nam. Je to teror. A muzu ti rict, ze je mam taky vztek, kdyz slysim kolem sebe, jak ostatni deti krasne spinkaji a jsou hodne. Ja se uz uklidnuji tim, ze jsou deti nemocne a postizene, a to je teprve zahul. Ale mezi nami, nespravedlive to je. A k rodinne pohode to nevede, nemame na sebe s muzem vubec cas a o sexu si muzeme nechat jen zdat. Bud neni moznost, nebo jsme mrtvi !!! Vsichni kolem me se ptaji na druhe dite, ale jsou to vetsinou vysmate kamaradky, ktere nemaji s detmi zadny problem. My tech problemu mame tolik !!! Je to tezke pro moji psychiku, driv jsem vse zvladala a ted mam v porovnani k tem ostatnim pocit, ze jsem neschopna. Ale je to pravda, ze existuji deti, ktere jsou narocnejsi ????