Re: Jak je ten svet maly...

Jsem moc ráda, že jsem vám připoměla tuhle milou a užitečnou závavu.
Když byl svět ještě velký, putovaly hry a říkanky s poutniky, Honziky, co vyrazili do světa, s Odesey, vypraveči pohádek, kteří často používali přebírání k ilustraci vyprávění...Někteří to dělají dodnes.
Hry v kostky, o kterých píšeš, jsou taky snad všude na světě. Nedávno jsem viděla dvě Kanaďanky na letišti v Dominikanské Republice...hrály, jak ty dvě panenky, už nevím na kterém mostku, co hrály, hrály...až se obehrály z shodily se z mostku...Jedna půvabná česká lidová. Oblíbená hra v kostky jsou např.vrchcáby...Taky se hraje s obměnami v celé střední a jiřní Evropě.
Použít přebírání v historických hrách je perfekní nápad. Hned to doporučím našim učitelkám na náš středoveký festival pro páťáky.
Mám několik knížek s návody, jedna z nejlepších je právě kanadská(pravděpodobně díky zájmu o kulturu inuitů, jak píšu v článku). Mohu dát odkazy na knížku nebo poslat obrázky, pro ty kdo mají větší zájem.
Nejzajimavější je, jak se zdá, že jsme to zapoměly, ale někde vzadu to je a ruce se rozjedou samy, jen si navlikněte tkaničku na ruce...Věra S.