Re: Otevřená náruč

Meluzínko,

v každém domově jsou jiná pravidla a možnosti. Někde dobrovolníci jezdí za dětmi v čase, jaký si sami určí, a někde dostávají termíny, kterých se mohou i nemusí zúčastnit. Vždy však platí, dobrovolník si sám rozhoduje o tom jak často a kdy přijede.
Jsme si vědomi toho, že i ten nejlaskavější člověk má své možnosti a čas. Nelze ho stresovat dalšími omezeními, ale naopak mu vyjít vstříc tak, aby to šlo.
Jestli se ptáte na doporučení -co je dobré a nejlepší pro opuštěné dětičky, tak psychologická vyšetření našich svěřenců od roku 2003 jasně potvrzují, že nezáleží na tom, jestli se dobrovolníci střídají často.
V domově, kde je 90 dětí, je 90 zaměstnanců. Některé tváře vnímají děti častěji, některé méně častěji. Faktem zůstává 30 minut individuální péče na jedno miminko na den. V této situaci věřte, že kdyby přišel jakýkoli pobuda z ulice a na děťátko se usmál, natáhne k němu ruce.
není podstatné jak často a kolik lidí se u dětí vystřídá, podstatné je, že přijde někdo, kdo o ně má zájem a kdo jej pohladí, promluví na něj, věnuje se mu. Ostatní je nadstandard, jako kdybyste v poušti odmítla vodu s tím, že pijete je šampaňské vychlazené s jahodami..
Ovšem jiná situace je v domovech ve velkých městech a jiná v domovech zapadlých..
Pokud Vás projekt blíže zajímá, zrovna na konci června pořádáme v Praze pohovory pro Milovice...
Vše dobré
Miluška Magenheimová
OS Provázek