Táto,chci den volna
Mám takovou malou několikrát vykřičenou teorii - všeho moc škodí (a všeho příliš brzy škodí).
Zařídila jsem se podle potřeby a chuti dítěte, když jsem dceru dávala ve čtyřech letech na aerobik, po dvou měsících odmítala chodit. Tak jsme ji odhlásili, slušně se domluvili s majitelkou na adekvátním vrácení kurzovného a ejhle ... do roka (a do dne) byla změna. Do stejného kurzu aerobiku začala chodit i její kamarádka a najednou naše princezna sama zatoužila stát se novou Olgou Šípkovou. Dnes je o tři roky starší a aerobik vyměnila za tréninky plavání a AJ.
A proč ten netradiční název příspěvku? Ten patří synovi mého známého - lékaře, který v dobré víře přihlásil syna každý den na nějaký kroužek či trénink. Když se ho ve 3.třídě zeptal, co by si přál k narozeninám, odpověděl, že by si přál alespoň den volna, se kterým by si mohl svobodně nakládat. Jeho otec je naštěstí prozíravý a synátor se ten den rozhoduje sám, jestli půjde jen tak s klukama "za barák na dvůr" ať už kopat do mičudy či vymýšlet rošťárny anebo jestli bude lenošit doma...
Odpovědět