Náš život s diabetem

Pokusím se shrnout můj život s diabetem.DM 1.typu mám od 20.let-tedy už 15let.Přišlo se na něj po zánětu mozkových blan-ten to asi rozjel.Jsem v současné době mámou 2kluků-3r a 1r.Mateřství mi dává neskonale zabrat a udržet glykemky v normě se prakticky nedá.Oba kluky jsem ze všech sil kojila skoro do 1r-většina diabetiček nekojí-různé důvody.Obě těhotenství vysoce rizikové.Oba chlapci jsou testováni na genetické dispozice-dělá se v centrech dia-Praha,Brno... až Ostrava.Krev vezmou oběma rodičům i dítěti.U staršího jsme na výsledky čekali víc než rok,ale je OK.Dispozice nemá.U mladšího jsem se zapojila do mezinárodního projektu-vliv kravského mléka na vznik DM1.Na vyšetření se bere přímo pupečníková krev.do 14dnů jsme věděli,že druhý syn bohužel dispozice má a tak jsem v projektu zůstali-bude až do jeho 12.let.V projektu jsou kojené i nekojené děti a zkoumá se rozdíl-za pár let se vyhodnotí.Takže nyní trnu strachy,co když malý DM1. dostane.Píšu to pro ty,kteří nevědí o tom,že si lze vyšetření nechat provést-spousta mých dia známých je svým dětem dělalo.Bohužel jsem za ty roky zjistila,že jen dieta a režim cukrovku nesrovná-strese,hormony-u nás žen menzes dokáží pěkně s cukrem zamávat.Znám diabtičku,která má DM1 od 1roku-tedy pře 30let a nemá žádnou komplikaci a nyní má zdravou holčičku.Znám diabetičku.,které po 10letech odešly ledviny atd atd.Bylo nám řečeno,že mnohdy hodně závisí na dispozicích,které máme.Když má někdo sklon dostat neuropatii dostane ji i přes skvělou kompenzaci.Dokud je dítě malé a rodiče na něj mají vliv je to super,takový puberťák diabetik je pěkná šlamastika.Já sama přes to,že jsem DM1 dostala až ve 20letech jsem nikoho s DM1 neznala a 2roky jsem svoji nemoc popírala,zrovna jsem začala studovat VŠ,vypadla z domu a chtěla žít.Dnes vidím jaká to byla chyba a pomohlo mi až to,že jsem poznala partu diabetiků-mladých jako já.To mi otevřelo oči.Bohužel to neudělala paní doktorka,která mě měla na starost,ta mi vrazila do ruky brožuru,injekce a jedem....Moc Vám všem fandím-rodičům i dětem a chci Vám popřát hodně sil a štěstí ...Věrka