9.7.2007 19:36:28 andrea
Re: Nejde jen o volbu mezi prací a neprací.
Kimmy,
tak zase k těm rovnicím a hranicím. Když je matka v domácnosti, neznamená, že z toho vyjde spokojené a vyrovnané dítě. Kdo nám změří kvalitu matek v domácnosti?
Matky ze sociálně slabých vrstev a s nízkým vzděláním usoudí, že jejich dítě nebude "spokojené a vyrovnané" a dají ho k adopci, DD apod. Já jsem s těmito dětmi pracovala a vím, že zoufale touží po své mamince, a to právě v tom raném věku, protože později se jejich touha obrušuje jako diamant. Řadu z nich biologičtí rodiče navštěvují (tím samozřejmě komplikují jejich umístění v rodinách). Chtějí se přesvědčit, že jejich dítě nestrádá, že je o ně dobře postaráno, "potěšit je", v horším případě je ubezpečit, že si je brzy vezmou zpět.Oni mají pocit, že to své dítě uspokojili a odchází.
To samozřejmě není případ, použiji "obvyklý". Vzdělaná, pracující žena, která miluje své dítě a je chtěné, nedá své dítě k adopci, že? Ale často může usoudit, že to její dítě, buď je nebo není spokojené a vyrovnané. A podle toho se odvíjí její další kroky. Ponechme stranou školáky, bavme se v návaznosti na článek o raném dětství. Myslím si, že v tomto období dítě potřebuje mít dítě svou formativní osobu nablízku. Dává mu lásku, sebepřijetí, učí jej první slova, postoje, modely chování...
Hovoříš o mýtech, modelech ze světa...Zdaleka ne všechny "světové" modely jsou ty pravé pro naši zemi. Daniela správně píše, že dítě v UK je tak drahá záležitost, že je běžné nemít děti. Myslíš, je to správná cesta? Časté taky je, že bohaté matky, ač samy nepracující mají chůvu. Děti konkrétně v USA častěji z domu utíkají, odchází brzy a své rodiče navštěvují jednou za rok (lepší případ), telefonují, soužití generací téměř minimum.
Bydlíme na vesnici. Sousedy znám z dětství. Mají tři dospělé děti. Dvě dcery a syna. Všichni mají VŠ, jsou úspěšní, mají své rodiny, dcera žije s rodiči v domě s dětmi a manželem, který podniká. Syn si postavil dům opodál a dcera na okraji vesnice. Matky nepracují - denně se schází celá rodina. To je příklad obvyklý. Sousedé zleva mají dva syny. Jeden studuje VŠ na UK. Druhý dostudoval a začal bydlet v domě po své babičce. ATD. Mám pokračovat?
Volba dítěte odtrhnout se od rodiny, nemá nic společného s Tvojí touhou. I matka, která vychovává dítě v očekávání jeho brzkého osamostatnění, nemůže být zcela připravená nato, co s ní udělá odchod dítěte, jak se bude cítit a chovat. Ať pracuje, či nikoliv.
Opravdu si nemyslím, že matky, které chodí do práce se věnují dětem kvalitněji a intenzivněji, dle mého soudu o to ani nejde. V začátcích této debaty jsi psala, že jdeš podpořit pracující maminky. Já jsem si v průběhu ní znovu ujasnila, že má volba děti versus zaměstnání byla správná. Jak psal Bob práce s malými dětmi je velice náročný full time job. JÁ BYCH O NĚJ ROZHODNĚ NECHTĚLA PŘIJÍT!
Dík ahoj.
Odpovědět