Re: Televizní dítě

Taky jsem se zarazila nad větou, že televizní dítě mluví v holých větách. Naše dítě sice není televizní, ale rozhodně je pohádkové, na Večerníček nekoukáme, ale máme obrovský výběr českých animovaných pohádek (znáte Zemi pohádek?, doporučuju), které miluje a velmi rádo se na ně dívá. Začali jsme asi v 16 měsících krtkem, kterého neskutečně prožíval, smál se s ním, plakal, volal na něho. Zhruba v 90% případů vždy s ním pohádku sleduje někdo dospělý, díváme se tak 30 minut maximálně a pak si o viděném povídáme. Teď ve 3 letech je schopný zrekapitulovat děj, klást velmi zvídavé otázky na věci, kterým nerozuměl. Schválně koukám do deníčku - v 19 měsících použil větu o 5 slovech, ve 22 měsících používá správně používá souvětí se spojkami protože a aby. Jak kecá teď ve 3 letech ani nechtějte vědět, má neuvěřitelnou slovní zásobu.
Mám schovaný lístek, když byl poprvé v kině, bylo to ve 22 měsících, na krtkovi. Hodinové představení zvládl a královsky se bavil, potom povídal babičce, o čem to bylo.

Takže bych řekla, že ten hlavní zakopaný pes bude fakt někde trošku jinde.

Mimochodem, minimálně stejnou dobu jako se kouká na pohádky, tak denně čteme pohádky z knížek, řadu z nich umí nazpaměť a po venku toho naběhá denně taky dost, onehdá jsme ho zkoušeli, jestli pozná od sebe smrk a borovici a s přehledem a to ho to nikdo neučil :-)

Takže bych řekla PŘIMĚŘENĚ, PŘIMĚŘENĚ