pro Pavlu a Katku

moc se mi líbil článek i diskuse k němu.

Taky jsem měla pocit - a to od narození až donedávna - že pořád jen kojim (s výjimkou noci, kdy naše děcko naprosto zázračně spinká). Přes den jsem ale kojila pořád někdy i po hodinách. Jak prohlásila moje babička "MÁŠ NĚJAKÝ SLABÝ MLÍKO?" tak to jsem se jen zasmála - naštěstí jsem měla skvělou přípravu a další podporu od porodní asistenky, se kterou jsme rodily:)

Také jsem měla pořád naprosto subjektivní pocit, že malá nemá dost. Trvalo to několik týdnů po porodu (přestože malá úžasně přibírala) až do chvíle, kdy ji manžel vyfotil nahatou s tím obrovkým břichem a syslíma tvářičkama. Až poté mi došlo, že má dost - až moc. Od toho momentu, už jsem to neřešila vůbec, malá dostala napít, kdy chtěla a jak dlouho chtěla. Pak jsme přirozeně přešly na příkrmy, což bylo až po ukončeném 7.měsíci, protože do té doby jí kojení naprosto stačilo a příkrmy kategoricky odmítala. Pak je naopak začala vyžadovat, protože měla hlad :)