Precitlivelost

Nechci se pisatelky dotknout, ale od prvnich radku je clanek plny hruzy a tudiz jsem cekala, ze doslo k nejakemu pochybeni a dite muselo zemrit! Misto toho ctu clanek, ktery proste panicky popisuje vcelku normalni porod. Navic je popisovan prakticky jen 1 den. Pak byl revers. Je to klasicky clanek jak vydesit vsechny prvorodicky. Ano, porod neni prochazka ruzovym sadem, ano je to pul rezniciny..nevim co pisatelka ocekavala, nejspis porod na ruzovem oblacku. Taky jsem mela stahy, taky se tocily kupy doktoru a mediku, taky me nastrihli a hlavicka me potrhala uvnitr, take mi rikali "tlac, netlac, tlac jinak, dite se udusi". Take me sili, take jsem nemela dite u sebe prvni noc...a zpetne jsem za to vdecna, protoze bych to nezvladla. Na tom jsme se shodly vsechny co jsme tam byly. Poporodni pocity, ktere pisatelka popisuje, maji do urcite miry vsichni. Bezprostredne po porodu si vetsina prvorodicek mysli, ze to je konec sveta. Se mnou rodily holky, kt. mely porody 35 a 72 hodinove a daly by cokoliv, aby jim dali oxitocin a nastrihli je, jen at to maji za sebou. Nevim , cekala jsem co hrozneho se nestalo a pritom to jsou jen idealizovane, zmatene, vydesene pocity pisatelky.