No . . . . . .

Zdravíme tvou dcerušku Stázku, protože si myslíme že to svámi bude mít v životě těžké. Když totiž život nejde přesně dle tvých utkvělých představ tak je hodně zle že? Nevím co jsi čekala od porodu, ale není to procházka rajskou zahradou. A doktoři jsou tu od toho aby uchránili zdraví matky a dítěte, a podle toho co ty tu popisuješ tak ty jsi moc snimi nespolupracovala tak se nediv, že po tobě křičeli mysleli to stebou dobře. Klystýr je od toho aby ti prohřál vnitro a pomáhá ti se otevírat, holení je dobré pro lepší hojení ran a taky aby doktoři je mohli lépe ošetřit. To že se ti doktor dívá na zašitou ránu je zcela normální, i chirurg se dívá a kontroluje hojení rány když ti zašije někde na těle nějakou ránu. To že ti sestřičky radí jak kojit, držet své dítě atd... je pro mnoho maminek velkým přínosem, i mi hodně pomohli všechny ty rady. Michalku jsem měla od sebe půl dne protože když ji pomohli na svě zvonem tak už nedýchala tak potřebovala pomoc a byla jsem šťastná za všechny ty přístroje a doktory kteří ji pomohli v prvních hodinách. Kdyby nebyly ty strašné pásy o kterých ty mluvíš tak by nezjistili že má už v bříšku po deseti hodinách trvajích bolestí problémy. Oxytocin ji taky pomohl protože aspoň se poposunula nazpátek dolů, ona si totiž rozmyslela a chtěla tam asi ještě zůstat. Mimichodem ležela jsem od 27 týdne na jip na porodních sálech a ty drogy jak říkáš dokázali mojeho broučka udržet v bříšku až do termínu. Děkovala jsem bohu každý den, který jí tam nechal a to jsem měla osm týdnu v kuse kapačku a pětkrát denně ty hrozné pásy. A já je měla ráda viděla jsem jak Mišicce bije srdíčko a je v pořádky. Měla jsem celou dobu stahy kderé ta kapačka mírnila abych se už víc než na pět centimetrů neotevírala. Kdyby tyto vymoženosti nebyly tak by moje Michalka měla při narození pouhé kilo dvacet a nevivinuté plíce takže by adi umřela. Děkuj doktorům za to že ti pomohli porodit zdravou holčičku oni určitě dělali co mohli a ty si tady jen stěžuješ. Nejsi fér, kdyby měli takových rodiček denně pět tak by se ztoho zbláznili. Každá máme jiný porod ale každá jsme do toho šla dobrovolně a není nic hezčího než přivést na svět dítě. Je to to nejkrásnější a přitom nejtěžší co může žena prožít. Ale ty jsi to vzala všechno černě, nevidíš nic pozitivního na ničem. Myslím si že bůh stvého počínání nemá radost. Přečti si jak se rodí v Africe a jiných zemích a možná by jsi si měla začít vážit toho že máme lékařství na takové úrovní. Ale jinak vám přeji hezký život bez strastí.