Re: Pravda pravdoucí
Fisperando, s tím kolíbáním a těžkotonážním našlapování trefa - tak jsem chodila celou pubertu a dál. Pak jsem se koukla na sebe na videu a říkám: To není možná, že takhle děsně chodím, no hrůza.
A máš pravdu, že návrat k ,,rovnosti" byl těžký, byť je to moc fajn pocit chodit jakž takž správně. Stejně, když jdu a zamyslím se, nebo mám blbou náladu, koukám zas ,,do země", ale hlídám se hlídám...a ta záda cítím taky.
Odpovědět