Terezo,

Moc vás obdivuji, článek jsem četla několikrát a zas a znovu poznávám, jak jsou někteří lidé úžasně obětaví, trpěliví a ochotní poskytnout ,,alespoň částečný" domov a hlavně pořádnou dávku zázemí dítěti, které sice není dokonalé, ale s laskavou pomocnou rukou ,,roste" a ještě své ,,hostitele" učí věcem, kterých si kolikrát ani nevšimneme.
Přeji vám hodně štěstí a radosti s Martinkou, děkuji za krásně lidský a též svým způsobem dost ,,informační" článek. Přiznávám, že o hostitelské péči jsem dosud příliš nevěděla.