no a co...

..ze se nekdo zepta. Ruku na srdce.. tebe by to nezajimalo..? Nevim, zda dvojcata mas nebo ne /narazila jsem na tento clanek nahodou/. Jestli ano - nez jsi je mela.., kdybys potkala dvojcatka, nezeptala by ses na to same..? Me tyto otazky prijdou normalni /pravda, na to, zda jsou pocaty prirozene, bych se nezeptala.. to me svrbel jazyk jen jednou, v pripade znameho IT, ktery ma trojcatka kluky.../ a taky bych se zeptala. Uznavam, ze to je otravne, kdyz se te porad nekdo pta /i cizi/ na to same. Ale.. jsme zensky a jsme zvedavy.

odpovedi na tve otazky:
1/ to jsou dvojcatka?
Ano, zeptaji se.. protoze vi, ze to muze byt starsi sourozenec. Pokud jsou deti v jednom kocarku a stejne stare... prijde mi otazka vtipna, nikoliv hloupa.
2/ jsou jednovajecna nebo dvouvajecna?
A proc by se nezeptali? Proste je to zajima... a uznavam, melo by dojit, ze "parecek" nemuze byt jednovajecny.. ale kolikrat prohodis neco, aniz premyslis, ne?
3/ ktere z nich je starsi?
Opet pokladam jen za zajem a zvedavost. Jedno preci starsi byt musi, ne?
4/ ktere z nich je hodnejsi?
Prosim te.. jsou to dvojcata, ale jsou UPLNE jina... povahove. To ti rekne kazdy... jedno je zlobivejsi, jedno vic ubrecene...
5/ jsou u vas dvojcata dedicna?
Chteji se jen presvedcit, co je pravdy na tom, ze to jde ob generaci..
6/ jak jste vybrali jmena..?
Me osobne by prislo "hloupe", davat jmena tebou vypsana.. oldrich a bozena, terezie a marie... to ty rodice udelaji detem "za trest"... vis jak to myslim... diky tomu budou porad stredem pozornosti.
7/ jak je od sebe poznate?
Cizim lidem jsou na pohled totozna. Neziji s nimi, nevi, ze jedno z dvojcat se smeje takhle, druhe ma trosicku jiny nosanek apod...
8/ mate je prirozene..
psala jsem vyse.
9/ maji svou vlastni rec?
Dite nemusi mluvit, a muze mit svou vlastni rec. Staci jen zvuky, plac... a dvojcata MAJI svou vlastni rec. Vzdycky...
10/ oblekate je stejne?
Zalezi na rodicich.. ale spis to musi byt brane tak, ze pokud date dvojceti ruzove tricko a druhemu zlute, je jasne, ze se budou dozadovat toho druheho... protoze to pro ne v tom okamziku bude to lepsi. Nebudou si zavidet.., budou-li ve stejnem...

proc to pisu??? jsem z dvojcat..
k otazkam:
1/ ze jsme dvojcata, bylo kazdemu jasne hned. nikdo nas nepoznaval a doted maji problemy. co na tom, ze jsem stihlejsi nez segra, nejsem blond /zamer.. odlisit se/, uz od pohledu jiny styl oblekani.. potkat nas nekdo jen jednu.., je v koncich. poznali nas, jen kdyz jsme byly spolu.
2/ jsme jednovajecne a nebylo u nas pochyb =o)
3/ starsi jsem ja, o minutu. Tato otazka neni hloupa.. hloupa je tato: boze, jak to ta vase mama tak rychle stihla? =o) o cisari asi dosud neslyseli...
4/ ja kazdemu do vseho mluvila. segra byla ticha... ja byla vsude slyset, nenechala si nic libit.. segra v pohode a klidu. Bylo tedy jedno vic zlobivejsi..?
5/ dedicnost... na mamku to padlo presne.. po prababicce...
6/ jmena... vybrana nahodne. u druheho nebylo rozhodnuto, jmeno navrhl mamky bracha... podle tehdejsi pritelkyne.. libilo se =o)
7/ jak jsem psala, nepoznali nas. vsichni tvrdi, ze ze zacatku si byli jisti jen podle materskeho znaminka, ktere mam na zadech. u kazde fotky jsme na sobe meli pismenko /podle jmena/. pozdeji ta, ktera drzela panenku.., byla segra. rozdilne nausnicky /to vzdycky nekdo prisel, kouknul na usi a pak vedel/. u fotek, kde to neni jiste, je to tak.. ze ta ktera se rehni, jsem ja.. ta zamracena, ze se zase foti.., segra =o)
8/ prirozene a na prvni pokus. pred 27 lety to nikoho nenapadalo.. spis se ptavali, zda to tatinek delal zamerne "pres knoflik"
9/ rec jsme meli. nez jsme zacaly srozumitelne mluvit, dorozumivaly jsme se zvuky. kdyz jsme mluvily, mely jsme vlastni "slova" i svoje prezdivky /ktere dosud vyuzivame na chatu.../. kazdy byl zoufaly, ze nam nerozumi.. predpokladam ze mi byly stastne, ze se muzeme takhle na nase domlouvat =o)
10/ zavist. zavidela bych segre, protoze to jeji tricko je urcite lepsi, nez to moje =o) pak jsem to nenavidela. doporucuji aspon malinky rozdil /puncochacky, pasek, ksiltovka... nepatrny, ale jasny/. Proc to znechuceni? Nikdo nas nepoznal. Cloveka brali jako "ta dvojcata", ne jako samostatnou osobnost. Strasne nam to vadilo. Clovek nekoho potkal, stravil prima cas debatovanim a nakonec, pri rozlouceni, mu nekdo rekl "a pozdravuj segru..." a jmeno. MOJE JMENO. Nebo nez nekdo neco zacal, nejdriv se zeptal, ktera vlastne jsem. Byl z toho poprask, kdyz jsme rekli ze chceme jit oblecene jinak. Mamka resila, ze se nemame rady... lidi nechapali... Ale byla to cesta k najiti sebe sama.
Neodsouzej lidi, ze jsou zvedavy... ty taky jsi a taky by ses ptala. Spoluzacka ma dvojcatka.. minuly tyden jsem je v sesti mesicich videla poprvy /neziji v Cr/. Kladla jsem presne stejne "hloupe" dotazy, jake ty popisujes.
Nic ve zlem =o)
Chystam se napsat clanek.. az donutim segru, napsat to co si mysli, taky. Vsak pisu.. ja ta akcni, ona "jako by nic" =o)
Hezky den!!!
Anoar /PSTM u Missorky/