Re: OČKOVÁNÍ - OBCHOD SE STRACHEM!!

Myslím že všichni, kteří kritizujete očkování, tak vás pálí dobré bydlo. Já otálela naočkovat 4 letého syna proti klíšťovce a přes všechny hlášky o imunitě malých dětí po jednom klíštěti syn onemocněl. Dětský lékař nepoznal co že to je za nemoc, a my po několika dnech syna odváželi v náručí do nemocnice s hrůzou že nám umře. Týden byl na kapačkách, které dostával co 6 hodin a kapaly mu v průměru 4-5 v kuse. Zhubl 5 kg, což u tak malého dítěte je hrůza. A to vše jen proto, že jsem dala na ty nesmysly, že tělo si poradí samo. Mám 2 letou dceru a tu už jsem nechala naočkovat v jednom roce. Už na nic nečekám, už bych nikdy nechtěla zažít takový strach o dítě,způsobený vlastní blbostí.
Před rokem měly obě mé děti neštovice a kdybych se o očkováni proti nim dozvěděla dřív tak bych neváhala ani chvíli. Byly osypané od hlavy až k patě, čtyřicítky horečky, a to se řekne blbé neštovice. Nevím proč bych měla vědomě nechat děti trápit, když jde té nemoci zamezit. Spoustu věcí v životě neovlivním, tak jsem ráda, že již od útlého věku se děti očkují proto všemu možnému a pokud budou další vakcíny na jiné nemoci, tak již nikdy nebudu váhat. A nežádoucí účinky? Všechno má své pro a proti, ale myslím že ty jsou tak zanedbatelné proti tomu co by bylo, kdyby se plošně neočkovalo. A těm co to očkování nesedlo je mi moc líto, stejně jako je mi líto, že se narodí postižené dítě.
Prostě buďme rádi, že nám děti neumírají na běžné nemoci.