Něco na tom je...

Taky mě může vzít prcek, když mě v neděli v osm ráno probudí vrtačka nebo jiný superhlučný nástroj. Tady, kde bydlíme, je to ale každý den, všední i sváteční... proto se taky stěhujeme. Okna máme buď na rušnou ulici /auta, tramvaje) nebo do dvora, který je ze čtyř stěn obklopen domy a všechno se tam odráží a násobí, takže když u sousedů začnou (s čímkoliv), je to, jako by to dělali přímo u nás v bytě. Ať už řve dítě, štěká pes, ječí ženská, duní sbíječka, vrtá vrtačka, pere pračka nebo se sousedé začnou večer veselit u vínka a řvou na sebe při tom jako by se hádali, či se začnou obveselovat v postýlce. Sice mi do toho nic není, ale když to mám všechno holt z první ruky...

Ale až budu bydlet v klidném prostředí, bude mi úplně jedno, kdo co ve volném čase dělá.