špatné návyky

Myslím si, že první chyba, kterou""s udělala, bylo, že sis s dcerkou v noci hrála. Prostě v noci se spí, nanejvýš uspokojím všechny možné potřeby (hlavně pití a čurání) - a tím to končí. Jediný co můžu pro dítě udělat v noci navíc, být s ním v pokojíčku než usne, ale nemluvit na něj. Jen prostě když něco chce mu říct: "Já jsem tady s tebou, ale spím. A ty taky spinkej!" (nebo něco podobnýho) A hotovo, konec, tečka... Žádný pohádky, žádný zpívání, žádný vykládání...

Teď když už je tak velká, bude daleko těžší ji to odnaučit. Asi to bude chtít pevné nervy, protože předpokládám, že se dcerka tak snadno nočního života nevzdá a bude nejspíš dělat pěkné scény. Bohužel radu nemám, jelikož jsem nic podobnýho nezažila. Starší dcerka mi spávala od 7 měs. celou noc a nikdy jsem neměla problém ji dát spát, prostě když byla unavená, šla si lehnout. Malej má 8 měs. a víceméně prospí celou noc - budí se jen 3x na kojení, ale jinak spí od 9 hod. večer do 7 ráno.
Dětem jsem nikdy v noci nerozsvěcela (co jsou pampersky, není nutné přebalovat), nezpívala, ani jinak si nepovídala, jen jsem je podle potřeby ujistila, že jsem tam s nimi.