Také jsem byla perfekcionistka

Vzpomínám si, jak jsem na základce opravovala spolužáky i o přestávce, když někdo řekl "abysem" nebo "abysme". Prostě jsem na to byla alergická, protože tak se to přece neříká, má se říkat "abych" a "abychom". A hrubky v textu mě taky děsně iritovaly. (Kamarádi a kamarádky mě určitě museli milovat)
No, a dneska je v nových pravidlech povoleno i "abysem" a "abysme"; a já sama jsem jednou v rychlosti napsala "bilinky" - hezký ne?
Dneska už na správné mluvě nebo text tolik nelpím, radši jsem lidem přítelem a ne vykřičníkem, který je opravuje po každém "prdu". A říkám si, že v životě jde přece o něco úúúúúplně jiného!