Buďme tolerantní

Brzy to bude rok, co jsem objevila Rodinu a většinou zveřejněné články shledávám jako zajímavé a přínosné. U článků, které mě zajímají pročítám i diskuze, ale ty až tak přínosné často nevidím, protože na 1 zajímavý příspěvek k tématu je v nich až příliš mnoho planého žvanění. Po vzoru nedávných článků "10 otázek, které nesnáším" a hlavně díky diskuzi pod nedávným článkem o předčasné pubertě, jsem si dovolila sepsat pár diskusních příspěvků, které já osobně nesnáším.

1. Pravopisné a gramatické chyby

Takřka pod každým článkem se objevují příspěvky upozorňující na pravopisné, či gramatické chyby. Při čtení těchto příspěvků mě napadá, co tím chtěl básník asi říci: "K tématu nic nemám, ale musím se zviditelnit pod každým článkem a nic chytřejšího mě nenapadlo napsat."

2. Zdrobněliny a plurál

Pro tyto příspěvky platí to, co jsem psala o pravopisu a gramatice. Dle mého, je to podobné jako se slangem. Ale: Zatímco v článku popisujícím den učitelky v MŠ nikdo autorku nekritizoval za použití slangového výrazu "štramplíky" ačkoliv mnoho z nás ho slyšelo poprvé v životě, za plurál a zdrobněliny autora/autorku vždycky patřičně zkritizujeme. Nechápu, co je komu do toho, jak kdo doma mluví. Že se má psát spisovně neberu: Když to nevadí v jednom článku, tak proč v druhém?

3. "Objevení Ameriky" aneb všechno vím a všechno znám

Někteří diskutující si zřejmě myslí, že všichni vědí všechno. Někdo se snaží podělit o své, mnohdy těžce nabyté, zkušenosti, ale takřka vždy se najde člověk, který už to všechno dávno ví a nezapomene se s tím pochlubit. I z těchto příspěvků na mě dýchá pýcha se kterou je nám předhazováno: "Jste všichni hloupí, když takovou banální věc nevíte!"

4. Ignorace slůvka "VĚTŠINOU" a jemu podobných

Pokud se v článku objeví např. že: "Když jsou oba rodiče modroocí, VĚTŠINOU mají i modrooké děti." zaručeně se v diskuzi najde několik příspěvků: "To není pravda, my jsme modroocí a děti mají jiné oči." Autor článku pak aby vysvětloval, že není blbý a že je mu jasné, že se najdou vyjímky, což se už v článku snažil říct použitím právě slůvka VĚTŠINOU (které mimochodem má jiný význam než slůvko VŽDY)

5. Žabomyší války

Kdy se jedna strana snaží přesvědčit druhou, že jen ten její pohled na problém je správný. Jsou to diskuze typu: "špenát je dobrý." "Ne, špenát je hnusný." "Ne, je dobrý." "Hnusný" ….

A v tomto duchu jsou obě strany schopné pokračovat až donekonečna. Pro ostatní čtenáře nezajímavé čtení kde jedna strana donekonečna omílá všechny možné výhody a druhá nevýhody. Příspěvky se stále dokola opakují až do omrzení.

6. Autor hloupý, protože neudělal to a to

Občas se tu objeví článek, kdy se někomu přihodí něco nepříjemného a dotyčný má potřebu se z toho tzv. vypsat. Možná i potřebuje poradit, co má dělat a tyto rady se pod článkem obvykle objevují. Ovšem někdy jsou rady podány skutečně hrubým až urážejícím tónem. Takže spíše než ty rady mi vadí tón těch příspěvků, který dává jasně najevo, že autor článku je přinejmenším neschopný - ne-li rovnou debil.

7. "Nečetl/a jsem, ale je to slátanina

Tak tyto příspěvky se nejčastěji objevují pod články typu: "přihodilo se mi". Asi je píšou lidé nadaní nějakou jasnozřivostí. Nějak nechápu, jak si vůbec někdo dovolí napsat cokoliv k článku který ani nečetl. Jak může vědět, co autor chtěl ostatním říci?

Ve všech uvedených diskusních příspěvcích cítím skryté sdělení: "Autore, jsi blbec a všichni, kdo to čtou, taky!"

Buďme k autorům článků (i k sobě navzájem) trošku tolerantní. Vždyť každý z nich se snaží udělat něco pro druhé - něco nám sdělit, podělit se o zkušenost. Odpusťme jim drobné gramatické chybičky. Používejme skutečně věcnou a přínosnou kritiku. Pokud o tématu víme více, opravme drobné nepřesnosti a doplňme informace, na které autor zapomněl. Ale buďme při tom slušní a neurážejme se navzájem!