Poznáte upřímný úsměv?

A rozeznali byste takový úsměv od opravdového? Výzkumníci, kteří zkoumali, nakolik jsme schopni rozpoznat emoce, zjistili, že 90 procent dobrovolníků, kteří měli předvést frustraci, se neusmívalo. Když jim naopak frustraci přivodili, usmívalo se až valo 90 procent z nich! V rámci experimentu Ehsan Hoque, postgraduální student Massachusetts Institute of Technology (MIT), připravil účastníkům dva scénáře: promítl jim video s roztomilým miminkem, nebo dostali k vyplnění dlouhý on-line dotazník. Jakmile ho však měli kliknutím odeslat, všechna data zmizela. V obou případech se účastníci usmívali a jejich reakce byla zaznamenávána.

Výsledky testu byly překvapivé: Lidé velmi špatně rozlišovali nuance úsměvu, zatímco počítač vybavený příslušným algoritmem dokázal oba úsměvy odlišit daleko spolehlivěji. „Pokud lidé neznají přesné rozdíly ve tváři, interpretují emoce nepřesně. Například bývalý britský ministerský předseda Gordon Brown byl často viděn, jak se usmívá při telefonování, obvykle však šlo o nepřirozené načasování mimiky,“ říká Hoque. Upřímný úsměv se obvykle rozvíjí pozvolna, zatímco úsměv ve stavu frustrace je rychlý.

Různé úsměvy jsou ovládány různými svaly - právě příslušné fasciální svalové skupiny jsou druhou „diagnostickou pomůckou“. Tyto skupiny obličejových svalů lze kvantifikovat zvláštním kódovacím systém vyvinutým v roce 1970. „Předstíraný úsměv má tendenci využívat volní pohyby většiny lícních svalů, které zvedají konce rtů. Upřímný úsměv je veden nevědomými pohyby svalů, které zvedají bradu a způsobují vrásky kolem očí,“ vysvětluje Ahsan Hoque.

Studie úsměvu může být podle výzkumníků užitečná například pro osoby s autismem, aby se lépe orientovali při „čtení“ emocí druhých lidí.

Zdroj: http://www.npr.org/