Taky mi to moc nesedlo usínat sama
Hodně dlouho trvalo, než se vůbec naučil večer usínat během snesitelně krátké doby a v noci většinu času trávit spaním, takže jsem mohla po večerech začít využívat trochu času pro sebe. Ale stejně se poprvé budil, když jsem si šla lehnout a pak už zůstal u mě. Pak se ale při mém příchodu budit přestal, tak jsem se musela naučit usínat sama. Po probuzení se stejně stěhuje ke mě, ale občas už prospí celou noc (je mu 13 měsíců).
Zásadám jsem se snažila vyhýbat ze všech sil a zdá se, že docela úspěšně
Takže si užívám všechno to nové, co život s takovým prckem přináší, vychutnávám si jeho pokroky a objevy a nechápu, co se komu nezdá, že skoro ve 14 měsících chodí jen za ruku a ještě dost vratce, sice pořád žvatlá, ale rozumět mu není ani ň a tak podobně.
Příkrmy, to byla taky zábava, jogurt stále po ruce, to mi něco připomíná
Další krok byl rovnou jogurt a do něj schovávat menší množství přísad, které bych do něj ráda vpravila. Klasika byla jogurt + rozmixované jablko + rozmixované maso nebo žloutek, kupodivu to nechutná špatně
Tohohle eintopfu dokázal spořádat běžně 3 deci a to tak během minuty. Jinak byl ochotný pozřít ještě kaši a někdy trochu ovocné přesnídávky. To mu vydrželo do 10 měsíců. Pak jsem se vybodla na nějaké pokusy s vyvařováním extra pro něj, začala jsem si vařit jídla, která mi přišla celkem přijatelná i pro něj a dávala mu ochutnat. Systém "kdo zaváhá, nežere" se docela osvědčil. Tak zjistil, že když u toho dělá ciráty, tak najednou už nemá co jíst, a občas by si býval ještě dal. Pochopitelně pak dostal něco jiného nebo jsem ho nakojila, ale ne hned, třeba za hodinu, prostě až když dostal znovu hlad.