Re: Rozmazlujme, malinký jsou jen jednou

u nás to bylo na začátku trochu jinak. synek jako mimi s námi v posteli být nechtěl. budilo ho naše vrtění. v postýlce spal sám a rád. usínal sám při puštěném kolotoči nad postýlkou bez řevu. řeklo by se ideál . jenže v 9 měsících jsem přestala kojit a jako by mu ten noční kontakt chyběl a byť v postýlce usíná sám, tak při prvním a nutno dodat, že jediném nočním probuzení kolem půlnoci se nám stěhuje do postele ale nám to nevadí. spíme s ním rádi. normálně bych ho po uklidnění třeba i do postýlky vrátila, jenže já jsem takový spáč, že usnu dřív než on a probudíme se spolu až ráno, takže o nějakém vracení do postýlky nemůže být ani řeč z mé strany
taky si myslím, že do toho, že chce spát ve své posteli jednou dospěje sám a nemyslím si, že by to muselo být někdy v 7 letech. mě naši do postele nikdy nebrali, a já jsem jako dítě měla noční můry a špatně se mi spalo, tak nechci aby tak kluk skončil taky...
a jinak jsem na tom s těmi zásadami úúúúplně stejně jako pisatelka článku . už mi taky zbývá jen pár naivních představ a zásada žádná ))