Re: Jiri NOVAK ml., st., nejst.

Jo, jo, také jsme odjakživa tvrdili, že dítě se nikdy nebude jmenovat po nás a nechápala jsem, jak mohla kamarádka pojmenovat syna po manželovi.Když jsem čekala mimi,tak jsme s hledáním jména vyčkali až po výsledcích plodovky (bylo jasné, že vzhledem k věku na ni půjdu), takže pak už jsme se zabývali jen výběrem klučičího jména. Manželovo jméno jsme okamžitě vyloučili, a hledali a hledali a ne a ne nějaké kloudné jméno najít. Líbil se mi Dominik, ale toho má švagrová, potom jména od L jako Leoš, Leo, Lukáš atd., ale to jsem zavrhla, neboť když si nedám pozor, mám tendenci to L na začátku vyslovovat nepořádně, takže pak třeba "Lukáš" někdy může znít jako "Hukáš" a to jsem nechtěla. Pak se mi strašně moc líbil Richard, ale s naším příjmením je to naprosto nevyslovitelné a zcela nečeské (ve spojení s příjmením by to byl Němec jako poleno , další varianta byl David, ale to by měl narozeniny, svátek a vánoce vpodstatě během jednoho měsíce... Takže jsme taky ještě měsíc před porodem nevěděli, jaké jméno dát, když najednou manžel pravil" a co takhle..." a vyřkl svoje jméno. Připomněl, že sice ví, že jsme vždycky říkali, že po žádném z nás dítě nikdy nepojmenujeme, ale zase když to bude naše jediné dítě, tak že by mohlo se tak jmenovat. Tak jsem souhlasila, shodli jsme se, že to jméno je hezké, neutrální a k příjmení se hodí. Takže syn se jmenuje po manželovi a vzhledem k tomu, že je mu podobný jako vejce vejci (je to až neuvěřitelné - i úplně cizí lidé, když ty dva vidí spolu, tak to komentují, že to je neskutečná podoba...po mně má jen oči a vzteklost , tak je manžel o to víc rád a je na malého náležitě pyšný.