No a já se z mamahotelu vymanil a máti mi to zazlívá:-)))

Ono je to možná i o té mentalitě rodičů. U nás bylo zvykem, že rodiče vychovali děti ale pak stejně svůj život dál obětovali jim. Takže není nic překvapivého, aspoň na vesnicích, že maminka zavařuje třeba pro tři děti nebo peče vánoční cukroví i pro vnoučata, protože "Dyť ta snacha ani nemá čas něco udělat" a zapomínají, že ony byly svého času ve stejné situaci jako ta snacha a ten čas si udělaly.
Já jsem se z mamahotelu dostal v 26 letech a stejně mi rodiče pořád připomínají, že kdybych bydlel s nimi, bylo by to jednodušší, vyšlo by mi to levněji a že teď si v podstatě platím za luxus samostatného bydlení. A že bych jim mohl pomoci i v domácnosti a jak by nám spolu bylo krásně...
No a pak to má člověk ustát - chtělo by to stejnou změnu jako v Americe - naprosto mě fascinuje, jak třeba v seriálu Krok za krokem se rodiče vyloženě těší, až se děti odstěhují z domu. Je to úžasné - a myslím, že by to tak mělo i být. Všude v přírodě přece mláďata odcházejí od rodičů a hledají si vlastní teritorium, ne?