Re: Česká tradice je mi milejší...

Deniso,
my máme panelákový byt (3+kk malého typu) a po oslavě rozhodně nemáme nic zničeného. Pravda, máme dvacet let starý nábytek (ještě ze studentského života), kterého by škoda ani nebyla a který zatím nehodláme měnit právě kvůli věku dětí. Nějaké dražší, lehce rozbitné věci taky nejsou volně přístupné. Kytaru a pár věcí, kterých by bylo škoda, bez rozpaků před začátkem uložím nahoru na skříň a hotovo. Většinou vyklidím ložnicic tak, aby si tam mohli hopsat a hrát s míčem, v dětském pokoji si zase pohrají.
Děcka potom skutečně celkem svobodně řádí. Ale před oslavou stanovím jasná pravidla, část doby pokryji organizovaným programem a rozhodně se v případě "nepřístojností" nerozpakuji dítko napomenout a na rovinu mu říct, že tohle teda NE.
Možná je to ale i tím, že většina dětí (4 ze 6ti) jsou děti, které k nám chodí několikrát týdně a já je beru jako "domácí". Ostatně u nich doma jsou moje děti brány stejně.
Po jejeich maminkách nechci nic, pokud mi děti jenm předají, tak mi to nevadí, pokud posedí, tak si poklábosí. A já chvilkama taky. A tatínkové se většinou neúčastní.
Nádobí umeje myčka, děti mi pomůžou s úklidem a v děvět už jsou v posteli ajá mám "padla". Ale u nás je normální, že maminky třeba sami pomůžou umýt část nádobí, před odchodem pomůžou děckám sesbírat aspoň část hraček atp. Já taky na jiných oslavách pomůžu.
Pokud jde o dárky, tak jsme si kdysi dali nepsaný limit 20Kč. Většinou děcka donesou omalovánky, pouťový prstýnek, pexeso atp., ale hlavní dárek bývá vlastnoručně vyrobená věc - obrázek, stojánek na tužky (z roličky od toaleťáku)...