Byla bych malinko opatrná s naprostým odmítáním stereotypů "mužský", "ženský",

v jednom hezkém domě žil emancipovaný pár. Ona si promtně vyměňovala žárovky, on vařil guláš a snášel nádobí do myčky, na hrubší práci měli posluhu. Jednoho parného dne se chtěla osprchovat v dolní koupelně a po spláchnutí wc se na ní vyvalilo z kanalizačních útrob hnědé mnohozvíře, které odporně páchlo a plnilo koupelnu, posléze předsíň.

"Miláčku, miláčku, valej se nám sračky do bytu", volala mu něžně (a už tady podvědomě překročila stín své přísné emancipovanosti)."Vydrž lásko, já to vytelefonuji" On se dozvěděl, že pokud nemá uzavřenou smlouvu s nějakou inst. Firmou, nikdo mu v 17,27 na havárku nevyjede. Sešly se nad hnědým sajrajtem doma, partneři v lásce a boji. On vytáhl z auta stočený drát na propíchnutí hovnové zátky, odšrouboval záchod a povzbudivě na ni mrkl:" Jdi do toho, kámo, máš menší ruku"